Listopad 2013

Na chalupě :))!

30. listopadu 2013 v 19:59 | Leník |  Moje hlody :D ! Aneb všechno možné
Ahoj, asi před dvěma hodinama jsem přijela z chalupy. Bylo to tam super :). Včerejšek - Byla jsem tam já, Haník, teta, strejda, Ťapka a Bojar - psi :). Strejda pak s Ťapkou odjel ( je už jí 14 let, takže aby byla ve svém ) . Bojar tam byl s námi :). Šli jsme na procházku několikrát, pak ještě večer když už byla pořádná tma, já samozřejmě vystrašená XD, tak jsme šli pro tetu a šli jsme obejít náves. Bylo to dobré ;). Pak jsme byli v chalupě, hrály jsme hry atd... Pak jsme šly spát, já v ložnici, teta v druhý ložnici a Haník s Bojarem v malým pokojíčku. Já jsem samozřejmě nemohla usnout :D -.-. No, takže jsem se furt dívala na hodinky, kolik je hodin XD. Asi do půl 6 jsem celkem spala asi půl hodiny -.- :/. Ale pak jsem usnula a bylo to dobrý. Takže pak jsem vstala ( detaily XD ) , nasnídala jsem se, pomáhaly jsme tetě s obědem a s loupáním brambor. Pak jsme šly rozhrabávat krtince ( teta : ,,Kdyby ti byla zima, pak přijď." ) , ehm, zima mi teda nebyla, bylo mi horko XD. Pak jsme šly na oběd. Četla jsem si, lehla jsem si a samozžejmě usnula XD, takže jsem to dospala za tu noc. Potom jsme šli s zase na krtince. Pak přijel strejda s Ťapkou :), tak jsme šli na procházku a vyfotily jsme koníky ( já jsem si vzala Bleska a Haník Harolda a Rena ) . Fotky ZDE ! Pak přijel taťka . Pomáhali jsme a pak jsme jeli domů.
Zítra tady bohužel nebude kapitola, omlouvám se :(, ale nestíhám.
Teď se jdu dívat na StarDance .

Mějte se hezky !

Ahoj !


Nedůvěřivý kůň - 4. kapitola

29. listopadu 2013 v 5:00 | Leník |  Příběhy
Nic nejelo, tak Laura pobídla Marinku do klusu. Když byly už skoro veprostřed silnice, Laura uviděla terénní auto, které vyjíždělo ze zatáčky hroznou rychlostí. Laura už nemohla nikam uhnout a to bylo osudné... Auto narazilo do přední části Marinky, Laura spadla, byla v bezvědomí. Marinka chtěla utéct, ale nepovedlo se jí to, byla krvavá, nemohla se ani na nohy postavit. Hned řidič tréňáku zavolal záchranku, ta odvezla Lauru do nemocnice ve vážném stavu - ohrožení života. Marinku přepravili do stáje, tam se vše dozvěděl Jim a běžel to zatelefonovat Lauřině mamince. ,,Aneto, Aneto, tady Jim, Laura je ve vážném stavu v nemocnici, narazil do nic tereňák, Marinka je tady se mnou, ale je celá od krve. Jeď do nemocnice!"
Aneta se nezmohla na slovo, celá v slzách zatopená vzala klíčky od auta a jela do nemocnice. Jim zatím ošetřoval Marinku. Lauru právě přivážela sanitka, byla v hrozném stavu, obličej celý od krve, v bezvědomí...
,,Lauro! Lauro! Prober se...!" křičela její maminka a přitom brečela
Laura se asi po čtvrt hodině konečně probrala z bezvědomí, lékaři ji stále dávali všelijaké trubičky. Laura jako první vykřikla : ,,Kde je Marinka???!!"
Sestřičky ji utěšovaly, Laura nemohla nic dělat, měla zlámané nohy a pravou ruku, byla od krve, obličej celý poškrábaný, vše ji bolelo. V tu dobu vběhla Aneta do nemocnice za Laurou.
,,Lauro, Lauro, to bude dobré, neboj, vnímáš??" řekla ustaraně Aneta
,,Mami, mami.." Laura toto řekla a usnula
,,Nebojte paní Wilegová, Laura si potřebuje hodně odpočinout." uklidňovaly Anetu sestřičky
Nemohla tam dál být, Laura spala a ona byla v šoku. Odjela domů, zalezla do postele a brečela a prosila, ať je Laura v pořádku! Pak šla k počítači a napsala Lauřině kamarádce co se stalo a že tedy na ty závody nedorazí. Kamarádka byla také zdrcená, nezmohla se na slovo, ve sluchátku byl slyšet vzlykot, brečela...
Ráno Aneta jela hned za dcerou. Laura spala. Sestřičky jí řekly, jak je to vážné s Lauřiným stavem : ,,V noci nemohla dýchat, měla horečku, je to vážné, i když se to na první pohled nezdá..."
,,Co že? Jakto?? Už je v pořádku?" zahrnula Aneta sestřičky otázkami
,,Usnula až v pět, nemohla usnout, ale je to velká bojovnice. Doufáme, že svůj boj vyhraje, ale ještě to není zcela u konce, možná, možná bude bez nohy..., má ji mrtvou..." pronesly sestřičky
,,Jak to?? Proč? To je hrozné! Kdy má být vizita?"
,,Za hodinu, ale tam nemůžete jít, je sama na pokoji, má hadičky... vysvětlily sestřičky
,,Dobře, já počkám. Můžu?"
,,Samozřejmě." řekly sestřičky

Aneta začala plakat...

Super

28. listopadu 2013 v 20:33 | Leník |  Moje hlody :D ! Aneb všechno možné
Ahoj, super, už jde blog.cz ;)! Jak se máte ? Já se mám dobře až na to, že mě bolí krk ( ne v krku ) :/. Už jsem zdravá, takže super :-). Zítra ve škole píšem 2 písemky. Snad to bude dobré. Zítra tady zase bude další kapitola příběhu :-). Zítra asi pojedem na chalupu a budem tam spát, už se moc těším :33. Určitě vezmu foťák a modely :), takže fotky budou :-). Takže zejtra tady bude asi článek jenom ta kapitolka a v sobotu tady nebude kapitolka, omlouvám se, ale fakt to nestíhám. Ale napíšu určitě článek o novinkách :). Mějte se hezky ! Ahoj !


Nedůvěřivý kůň - 3. kapitola

28. listopadu 2013 v 5:00 | Leník |  Příběhy
Hned jely do stáje za Jimem.
Jim Marinku prohlédl a řekl : ,,No holky, dobře jste vybraly, je to moc hezká kobylka, doufám, že bude i poslušná."
,,Je moc hodná, zkusila jsem si ji pod sedlem a má velmi pohodlné chody." vysvětlila Jimovi Laura
,,Tak to je super, dej ji do boxu a buď tam s ní, aby se seznámila s okolím." Zavelel Jim
Kobylka měla nastražené uši, dívala se po ostatních konících. Když byly obě v boxu, Laura ji začala vykládat, jak to tady chodí. Marinka byla ráda, že tady má společnost, která ji utěšuje.
Asi za čtvrt hodiny přišla maminka a Jim, podívali se na kobylku a maminka pronesla : ,,Myslím, že si na tebe zvyká, Lauro, bude to dobré, určitě."
,,Ano doufám, že ano." pronesla s úsměvem Laura
Dala jí krmení a šla pro sedlo a uzdečku. Dala vše potřebné do sedlovny a šla napsat na Marinčin box její jméno. Kobylka se na ní zvědavě a přátelsky dívala. Bylo vidět, že už si na okolí zvykla.
Pozdě večer šla Laura domů, přichystala si do školy a nastavila si budík na 5:30 aby ještě stihla nakrmit již svou kobylku. Laura byla spokojená a rychle usnula.
Druhý den ráno šla Laura do stáje a Marinka se na ní rozespale koukla a zaržála. ,,Ahoj, ty moje kobylko." řekla Laura
Dala jí snídani a pomazlila se sní, ale za chvilku musela běžet domů, aby stihla autobus do školy.
Ve škole jí to vůbec nebavilo, hodiny se táhly, jako už dlouho ne. Nemohla se soustředit na učení, ale stále myslela na kobylku, co asi dělá, jak se má? Létaly jí otázky hlavou. Konečně zazvonil zvonek na ukončení poslední hodiny, Laura byla ráda, konečně jdu do stáje, řekla si.
Když Laura přišla do stáje, Marinka právě hleděla z okna, kde se co děje. Ale jak uviděla Lauru, hned šla ke dvířkám. ,,Ahoj, dneska půjdeme spolu na vycházku, na ohlávce, koukneme se na ohrady a na po okolí, aby sis zvykla." Marinka zafrkala. Vše šlo jako hodinky, Marinka se ničeho nebála a byla velmi zvídavá.
Druhý den ji zkusila Laura dát sedlo a uzdečku. Samozřejmě nic nedělala za hlouposti a stála jak socha. Na vyjížďce byla také velmi hodná, i když kolem nich jel kamion, Marinku to nevyvedlo z míry.
Tak utíkaly dny, už spolu zkoušeli i takové srandičky jako například: vzít míč a hodit ho do kýble - samozřejmě ze sedla - vypít hrnek s vodou atd..
Jednou v sobotu si sedla večer k počítači a na e-mail jí přišla pozvánka od kamarádky z nedaleké stáje, že se u nich budou konat Sranda závody . Laura to šla říci mamince, ta neměla nic proti, závody byly za 14 dní, takže měly ještě čas, ale přihlášku poslaly hned. A tak Laura s Marinkou cvičili čím dál tím víc.

V pátek - den před závody - si vzala Laura Marinku pod sedlo a šly na procházku do nedalekého lesa. Brzy už bývala tma a tak se Laura v lese otočila, už byla opravdu velká tma, jely zpátky ke stáji. Před silnicí se pořádně Laura rozhlédla.

Prosím, prosím!

27. listopadu 2013 v 16:07 | Leník |  Moje hlody :D ! Aneb všechno možné
Ahoj, toto je spíše pro ty, co u mě nemají odběr novinek.
Ano, jak asi každý ví, blbne blog -.-, ty, kdo u mě mají odběr novinek se jim určitě moje články zobrazují - aspoň tedy doufám??!- a ty, co nemají, tak stále v horním volitelným boxu dávám že ZDE je novej článek atd.. nevím jestli to vůbec pomáhá??? Takže prosím, ty, co u mě nemají odběr novinek, ať si ho prosím udělají! Je to opravdu dobré. Protože už mě nebaví psát v horním volitelným boxu : ZDE je nový článek atd... - -.- . Předem díky.


Prosím

27. listopadu 2013 v 11:29 | Leník |  Moje hlody :D ! Aneb všechno možné
Ahoj, tady je článek ze včerejška který jsem napsala: http://ranc-u-breyeru.blog.cz/1311/clanky tak snad blog.cz už bude fungovat dobře, nevím, tady je ještě 2. kapitolka příběhu :) : http://ranc-u-breyeru.blog.cz/1311/neduverivy-kun-2-kapitola
Mějte se hezky. Ahoj!


Nedůvěřivý kůň - 2. kapitola

27. listopadu 2013 v 6:00 | Leník |  Příběhy
Vše měla připravené a tak se oblékla, najedla a šla vzbudit mamku. ,,Mamí, mamí, už je osm hodin, vstávej!" křičela a tahala ji z postele
,,Ahoj, broučku, už tolik?!" udivila se maminka
,,Ano, pojď!" chvátala na ni dcera
V kuchyni už měla maminka připravenou snídani od Laury. Rychle se převlékla, nasnídala a mohlo se vyrazit.
Cesta trvala asi půl hodiny. Laura byla velice netrpělivá a každou minutu se maminky ptala, kdy už tam budou. ,,Ještě 5 minut, neboj, já vím, jsi neklidná, ale určitě to bude hodná kobylka, vezeme s sebou i přepravník, který nám půjčil Jim, takže když se ti bude kobylka líbit, můžeme si ji hned odvést, ale určitě si ji zkus pod sedlem! Co kdyby na první pohled vypadala, jak je hodná a pod sedlem by vyhazovala? Doufám, že máš helmu?"
,,Jasně, mami." Odpověděla jí Laura
Za pár minut již obě uviděly malou stáj a venku dva koníky, Laura hned poznala Appaloosku!
,,Mamko, dívej, támhle je!" ukázala směrem ke kobylce . ,,Ta je krásná!"
Laura šla za kobylkou a její maminka zatím šla do stáje, jestli náhodou neuvidí toho pána. On stál právě u dveří a šel Lauřinu maminku pozdravit : ,,Dobrý den, paní Wilegová, já jsem Bob Frag, viděl jsem vaši dcerku, jak už utíká za Marinou, to je ta kobylka, pojďte, půjdeme se podívat, samozřejmě si ji můžete vyzkoušet i pod sedlem, je velmi hodná."
,,Lauro, tady to je pan Frag, ta kobylka se jmenuje Marina, hezké jméno že?" ,,Dobrý den, já jsem Laura Wilegová, máte krásnou kobylku." pozdravila Laura
,,Děkuji, možná ještě dnes bude tvoje." zasmál se Bob
,,Snad ano." řekla s úsměvem Laura
Asi ještě 5 minut si povídali a pak Bob donesl sedlo a uzdečku a Laura si mohla Marinku vyzkoušet v sedle. Lauře se velmi líbily její pohodlné chody, byla sice trošku náladová, ale hodná. Zkusila s ní naklusat a poté nacválat, paráda, řekla si, umí cválat na obě nohy krásně. Když slezla, hned mamince řekla svoje zážitky ze sedla. Maminka se jen usmívala. ,,Mamí, že si Merinku koupíme, že jo? Prosím!" škemrala Laura
,,To víš, že jo, jak jsem se dívala, má nádherné a určitě pohodlné chody, jdu za panem Fragem a domluvíme se n ceně."
,,Super!" vykřikla Laura a dala jí pusu na tvář. ,,Děkuji moc!"
Laura běžela za Marinkou a hladila jí, až do té doby, jak přišla mamka.
,,Tak Lauro, právě hladíš svého koně!"
Laura měla takovou radost, začala objímat Marinku a mamku. ,,Děkuju moc!" křičela

Pan Frag jim dal i její čištění, sedlo a uzdečku. Marinka krásně nastoupila do přepravníku. Laura a maminka se rozloučily s panem Fragem a odjely. Byly obě velmi spokojené.

Články

26. listopadu 2013 v 21:44 | Leník |  Moje hlody :D ! Aneb všechno možné
Ahoj, takže, zítra zase nejdu do školy, je mi fakt strašně blbě :/ asi střevní potíže. Doufám, že se vám líbí příběh, já blbá jsem místo hezkej napsala hodnej -.- omlouvám se!
Nejdou mi odesílat komenty. Už od 5:00 hodin tady měl bejt dneska článek! A kde je? Musela jsem to napsat na horní volitelný box! Kurník co s tím je????? Zveřejní se vůbec tenhle článek?? U článků ještě píšou špatný čísla, mám u článku třeba 5 komentů a oni napíšou počet komentářů 3 a musím to rozkliknout abych viděla kolik mám teda těch komentů -_-. Fakt strašný! Na zítřek v 5 nebo v 6 hodin ( nevím přesně, protože se mi to nechce zobrazit -.- ) tady SNAD bude další kapitola příběhu ( přednastavené ) . No, takže fak "super". Tady dneska padal sníh, ale už jsou jen zbytky :/, tak snad zase napadne :). 4. prosince 2013 jedeme do Vídně a prý půjdeme kolem té jezdecké budovi :OO!! Takže jestli jo, tak určitě vyfotím :). Snad to bude dobrý. No, pak čerti, já anděl, to zas dopadne XD. No, snad to bude dobrý.
Dneska jsem vyrobila pro koníky pastvinu. Fotky ZDE !
Už se moc těším na vánoční atmosféru :3. Asi tento týden si koupím nějaké vánoční ozdoby na stáj pro BH a SCH a Kylie :-).
No, tak snad se tento článek zveřejní.

Mějte se hezky !

Ahoj !


Nedůvěřivý kůň - 1. kapitola

26. listopadu 2013 v 5:00 | Leník |  Příběhy
Laura si celé dny dělala problémy s tím, že jí ve stáji do které jezdí prodali koníka, ale slíbili jí, že se může po nějakém poohlédnout. A tak tedy brouzdala po Internetu, ale nemohla žádného koníka - nejlépe kobylku, najít.
,,Mami, prosím, nevíš ještě o nějakých stránkách na Internetu, kde by se prodávali koně?" zvolala ze schodů do kuchyně
,,Lauro, opravdu už nevím, zkus třeba napsat inzerát, ale radši ještě zkus hledat!" odpověděla
Laura si tedy vlezla do pokojíčku a hledala. A co nevidět sena obrazovce objevil inzerát! Bylo tam napsáno: ,,Prodávám 10 letou kobylku, plemene Appaloosa. Cena dohodou."
Lauře jen zářily oči, nemohla se vynadívat na tu krásnou kobylku na fotce. Ihned běžela dolů.
,,Mami, mami, právě jsem našla inzerát na 10 letou kobylku, je to Appaloosa, mamí, vždycky jsem chtěla Appaloosu a teď ji mám tak blízko, můžu ji ustájit ve stáji, přece to Jim dovolil! Maminko, cena je dohodou a není to daleko odsud, že se tam pojedem podívat? Prosím!" žadonila Laura
,,Dobře, jdu se podívat."
Laura byla štěstím bez sebe. Maminka se koukla na obrazovku a nemohla uvěřit, že někdo prodává tak hodného koně! Tak souhlasila, zavolala na číslo, které tam bylo napsáno.
,,Dobrý den, tady Aneta Wilegová, narazila jsem na Internetu na váš inzerát. Mohla bych se zítra s dcerou podívat na kobylku?"
,,Ale zajisté!" odpověděl mužský hlas ,,Tak v 10:00? Šlo by to?"
A tak se Lauřina maminka domluvila s tím pánem. Naštěstí byl víkend, takže Laura nemusela druhý den do školy a chystala se na cestu, zatím ještě zavolala Jimovi, ten souhlasil, takže bylo vše OK! Laura nemohla dospat a už v 6:00 hodin chodila po domě a kontrolovala, zda vše má připravené.

Sníh!

25. listopadu 2013 v 20:25 | Leník |  Moje hlody :D ! Aneb všechno možné
Ahoj, takže, jsem nemocná, snad to bude dobrý.
Štve mě blog.cz -.- už strašně dlouho tady měl být článek s diplomkem, ale vůbec ho nevidím zveřejněný -.-!!!! Pak ještě komenty, napíšu koment, čekám až se to uráčí odeslat, nic... Asi za půl hodiny se mi až tam objeví koment -.- jsem z toho fakt na prášky a štve mě to. Takže snad to bude brzo OK ! Bude tady PŘÍBĚH :D ! Možná jásáte, možná ne, nevím. Snad se vám bude příběh líbit. I když jsem nemocná, prostě jsem na asi 2 minuty vylezla ven abych vyfotila koníky ve sněhu, tady sněžííííííí super :)))!!! Fotky ZDE !

Mějte se hezky !

Ahoj !